hlavicka
Facebook" de cz

Jaromír Typlt

To naráží řeč

Ležím

na podloží

sotva slyšitelných

drnčení a hukotů.

Sotva slyšitelných,

ale vytrvalých. Prosazují se

a odspodu do mě vnikají,

přenášejí se na mě, lehce,

ale velmi velmi lehce

pobolívají.

Jako by něco drhlo

mezi stropem a podlahou,

někde tam, kde se od sebe ještě nedají rozeznat.

Zvlášť to vysoké,

málem až jasné,

chvílemi přerušované

chvění.

To naráží řeč.

Asi spolu o patro níž mluví ženské.

Da stößt die Sprache an

Ich liege

auf einer Schicht

kaum hörbarer

Beben und Geräusche.

Kaum hörbarer

doch unaufhörlicher. Sie werden spürbar,

dringen in mich von unten ein,

strömen in mich, leicht,

aber sehr sehr leicht

tun sie

Weh.

Als ob etwas zwischen

der Decke und dem Boden

schwingen würde,

irgendwo dort,

wo man sie noch nicht voneinander trennen kann.

Besonders das hohe,

fast schon klare,

bisweilen abrupte

Zittern.

Da stößt die Sprache an.

Vermutlich einen Stock tiefer reden die Weiber.

 

(übersezt von Pavel Novotný)

patneri